TROCHU TOHO SVĚTLA NA KONCI TUNELU…

Na letošním Webexpu jste možná mohli zahlédnout přednášku Jakuba Nešetřila o „Power of programming“, kde povídal o tom, jakým způsobem můžou lidé v IT ovlivnit fungování světa.

Začal rozvojem internetu, vznik WhatsApp, Uber, Airbnb, a pokračoval přes Hlídač státu, public API a jak Open source organicky zničil tehdejší monopol MS.

Paralelním příběhem byl šok, co zažil v Sanfranu, když viděl život tamních bezdomovců a fungování neziskovek (aspoň v US, kdy CEO neziskovky může vydělat až 200 000 USD ročně, což je 2x tolik co průměrný vývojář v US).

Vyzýval proto vývojáře, aby přispěli svými znalostmi, když ne do velkých, tak začít malými krůčky přispívat trochu svého volného času do projektů, které by pomohlo lepšímu fungování společnosti. A také abychom dávali pozor na to, kam přispíváme své peníze a jestli jde určeným skupinám opravdu to, co se tvrdí.

Moc zajímavá přednáška. Už jsem ji jednou sdílela, ale tady sharuju ještě jednou, kdyby to náhodou někoho minulo.

Ponouklo mi to potom myšlenku – „Když můžou vývojáři, tak jak můžeme my? Lidi, co se pohybují v IT, ale neumějí programovat.“ Jak můžeme my pomoci.

Rozhovor s Jakubem po přednášce byl výživný. Přidali se i kolegové z Německa a Slovenska a dávali své tipy. Bohužel, jsem si ty odkazy nezapisovala, takže je nemám. Možná mě doplní někdo jiný, kdo u toho byl? Jakube?

Jakub nám poradil, že můžeme i jinak, než abychom se vzdali své práce a šli tam pracovat fulltime. A že to bude mnohem efektivnější než dělat věci, ve kterých budeme jen průměrní.

Jak, Kubo, jak?

No třeba nějakým marketingem. Z pozice HR to bude těžší no…

-_-

Každopádně si Djelka nakonec vzala na starosti toto téma a našla https://patrondeti.cz/.

Moje původní představa byla, že adoptujeme nějaké indické nebo africké dítě, ale Patron dětí bude možná lepší. „Nejdřív ovlivňuj své okolí a pak se můžeš vydat dál.“

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc se mi ta myšlenka zamlouvala. Děti představují naši budoucnost. Bezprostřední, pokud se jedná o děti v našem okolí. Nemůžou za to, v jaké životní situaci se ocitly kvůli svým rodičům. A když pomůžeme aspoň jednomu dítěti mít lepší dětství, mít dobré vzdělání, nebýt odstrčený na kraj společnosti jenom kvůli tomu, že si nemůže dovolit školní obědy, tak to prostě uděláme rádi. Zažila jsem podobnou situaci v dětství. Nebýt rodiny ve Vietnamu a přátel tady, mohli jsme klidně skončit na ulici.

Tento projekt se nám líbí také kvůli tomu, že dětem jde 100 % částka, kterou přispějeme. Hodila jsem proto odkaz do Slacku, řekla holkám, ať si každá vybere „své dítě“, a každému z nich přispějeme pro začátek 1000,-. Přispívat lze jen po nějakou dobu. Po jeho konci se prý dozvíme, jak jsme jednotlivým dětem pomohli, tak jsem zvědavá. Pokud to bude mít reálný dopad na jejich život, budeme v příspěvcích určitě pokračovat.

Co vy na to? Má někdo s touto platformou předchozí zkušenosti, ať už dobré či špatné? Myslíte si, že to dává smysl? Jestli ano, přidejte se k nám a pomozte taky.

###message